|
| |
|
|
Efektivní zacházení s pachateli násilných trestných činů s poruchami osobnosti v podmínkách penitenciární péče
Jiřička, Václav ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Sochůrek, Jan (oponent)
1 Abstrakt Cílem předložené studie je odpovědět otázku, zda lze snížit delikventní chování nebo rizika, která k němu vedou, u odsouzených pachatelů násilí s poruchou osobnosti pomocí nově vyvinutého terapeutického programu zaměřeného na trestný čin (TERČ), a pokud ano, jak se budou tyto změny projevovat v míře recidivy a odrážet v osobnostních charakteristikách odsouzených. TERČ byl poprvé systematicky aplikován v roce 2008 ve Specializovaném oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování ve Vazební věznici Liberec a staví na prvcích Ambulantního intenzivního programu (AIP) ze Švýcarska. Do programu TERČ bylo od roku 2008 do roku 2015 zařazeno 100 odsouzených, z toho 65 jedinců program řádně dokončilo a 57 bylo propuštěno na svobodu. Z již propuštěných absolventů programu TERČ recidivovalo do 12 měsíců 10,4 %, ze všech odsouzených zařazených do programu TERČ selhalo (bylo vyloučeno) nebo recidivovalo od roku 2009 bez časového omezení 30,2 % jedinců. Absolventi vykázali pozitivní, statisticky významné změny ve sledovaných oblastech životní spokojenost, emoční stabilita, sebenáhled, sebekontrola a agresivita, zatímco na škálách reprezentujících poruchu osobnosti nebyl pozorován pozitivní, statisticky významný efekt. U odsouzených, kteří později recidivovali, byly změny signifikantně nižší než u...
|
|
|
Kriminologické aspekty kriminální recidivy
Urbánková, Petra ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Kriminologické aspekty kriminální recidivy Diplomová práce Bc. Petra Urbánková Abstrakt Diplomová práce "Kriminologické aspekty kriminální recidivy" si klade za cíl analyzovat recidivu, jakožto jeden z nejvýznamnějších kriminogenních faktorů, po trestněprávní, penologické, kriminalisticko-statistické, ale zejména po kriminologické stránce. Kriminologické pojetí recidivy je nejširší, neboť zkoumá jakoukoliv trestnou činnost pachatelů. Součástí tohoto rozboru je nejen teoretické vymezení statistik, které sledují recidivu, ale rovněž praktická práce s daty Vězeňské služby ČR a Policie ČR za účelem zjištění, jakou míru recidivy je možné v současné době v České republice sledovat, zejména u osob opakovaně umístěných ve výkonu trestu odnětí svobody a jaké trestné činy vykazují nejvyšší míru recidivy při jejich páchání. Tato práce zkoumá recidivu i z hlediska historického vývoje právní úpravy, kdy sleduje a porovnává trestní předpisy v části upravující recidivu od vzniku Československa do současnosti. Součástí analýzy recidivy je dále i posouzení osoby pachatele, opět z hledisek více oborů za účelem předložit komplexní obraz osoby recidivujícího pachatele. V neposlední řadě je potřeba se zamyslet i nad způsoby prevence recidivy uskutečňovanými prostřednictvím trestní politiky státu, která stanoví rámec, ve kterém...
|
|
|
Efektivní zacházení s pachateli násilných trestných činů s poruchami osobnosti v podmínkách penitenciární péče
Jiřička, Václav ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Sochůrek, Jan (oponent)
1 Abstrakt Cílem předložené studie je odpovědět otázku, zda lze snížit delikventní chování nebo rizika, která k němu vedou, u odsouzených pachatelů násilí s poruchou osobnosti pomocí nově vyvinutého terapeutického programu zaměřeného na trestný čin (TERČ), a pokud ano, jak se budou tyto změny projevovat v míře recidivy a odrážet v osobnostních charakteristikách odsouzených. TERČ byl poprvé systematicky aplikován v roce 2008 ve Specializovaném oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování ve Vazební věznici Liberec a staví na prvcích Ambulantního intenzivního programu (AIP) ze Švýcarska. Do programu TERČ bylo od roku 2008 do roku 2015 zařazeno 100 odsouzených, z toho 65 jedinců program řádně dokončilo a 57 bylo propuštěno na svobodu. Z již propuštěných absolventů programu TERČ recidivovalo do 12 měsíců 10,4 %, ze všech odsouzených zařazených do programu TERČ selhalo (bylo vyloučeno) nebo recidivovalo od roku 2009 bez časového omezení 30,2 % jedinců. Absolventi vykázali pozitivní, statisticky významné změny ve sledovaných oblastech životní spokojenost, emoční stabilita, sebenáhled, sebekontrola a agresivita, zatímco na škálách reprezentujících poruchu osobnosti nebyl pozorován pozitivní, statisticky významný efekt. U odsouzených, kteří později recidivovali, byly změny signifikantně nižší než u...
|
|
|
Percepce vězňů u pracovníků vězeňské služby
Imríšková, Romana ; Podaná, Zuzana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Literatura o vězeňství se zabývá problematikou pracovníků Vězeňské služby (VS) velmi sporadicky, jelikož je většinou pozornost zacílena především na vězně. Proto v této práci jsou hlavním tématem právě příslušníci VS a jejich percepce vězněných osob. Polostandardizovanými rozhovory byly zjištěny klíčové zdroje a typy informací, podle kterých si příslušníci vytváří dojem o vězních s důrazem na kategorii viny. Přístup vězně a přístup příslušníka uvnitř věznice se vydělily jako dynamické kategorie měnící se nejen podle různých okolností, kterým se věnují jednotlivé podkapitoly, ale také během času. Pozorovány byly rozdíly mezi jednotlivými věznicemi stejně jako mezi pozicemi v rámci uniformovaných příslušníků (mezi pracovníky eskorty, dozorci a strážnými). Jelikož se jedná o opomíjené téma, přitom zásadní pro poznání a zlepšení situace ve vězeňství, je potřeba se mu v budoucnu ještě detailněji věnovat.
|
|
|
Právní postavení odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody
Tučková, Miroslava ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá právním postavením osob ve výkonu trestu odnětí svobody z pohledu vybraných oblastí jejich základních práv. Analyzovanými oblastmi jsou právo na ochranu před mučením, krutým, nelidským nebo ponižujícím zacházením, právo na ochranu zdraví a na bezplatnou zdravotní péči, právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a právo podílet se na správě veřejných věcí formou aktivního a pasivního volebního práva. Teorie zahrnuje i institucionální zajištění kontroly dodržování těchto práv a relevantní doporučení mezinárodních organizací. Prakticky zaměřená kazuistická část čerpá z přímých zkušeností diplomantky získaných v průběhu stáže u Českého helsinského výboru, nevládní neziskové organizaci pro lidská práva působící v Praze od roku 1988, založené z podnětu Mezinárodní helsinské federace.
|
|
|
Vzdělávání a pracovní uplatnění osob v rámci penitenciární a postpenitenciární péče
Sršňová, Pavla ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce) ; Gruber, Jan (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl poskytnout čtenáři vhled do problematiky penitenciární a postpenitenciární péče. Snaží se nastínit průběh výkonu trestu odnětí svobody s možnými dopady, které uvěznění má na odsouzeného a potažmo i na společnost. Poukazuje na účel výkonu trestu, kterým je zdařilá reintegrace člověka do společnosti a snížení rizika recidivy pachatele. V tomto kontextu je zdůrazňován význam vzdělávání a pracovního uplatnění v rámci programů zacházení s odsouzenými i v rámci postpenitenciární péče. V práci jsou také popsány specifické skupiny osob, které se ve věznicích vyskytují, i metody zacházení s těmito skupinami. Akcentován je především individuální přístup k odsouzeným. Zmíněn je i soudobý trend ukládání alternativních trestů. Práce mapuje současnou podobu a podmínky českého vězeňství včetně možností vzdělávání a pracovních aktivit v jednotlivých věznicích v České republice. Kromě odborné literatury jsou brány v potaz i platné zákony a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky a aktuální statistiky Vězeňské služby. V závěru práce jsou shrnuty náměty k další výzkumné činnosti v oblastech, které si zasluhují pozornost vzhledem k dlouhodobé snaze vězeňství, jíž je zvýšení efektivity trestů. Klíčová slova: vězeňství, výkon trestu odnětí svobody, penitenciární péče,...
|
|
| |
|
|
Výchovné principy krátkodobých trestů odnětí svobody v současném českém vězeňství s ohledem možných dopadů na sociální a psychologický vývoj vězněného jedince
ŠINDELÍŘ, Petr
Tato diplomová práce se zabývá vlivem krátkodobých trestů odnětí svobody na sociální a psychologický vývoj uvězněného jedince ve výkonu trestu. Snaží se najít a definovat jevy, které mohou působit na osobnost jedince v zařízeních vězeňské služby. Samotná práce nejprve vymezuje odborné klíčové pojmy, které se vztahují k tématu peniterciár-ního prostředí. Jde konkrétně o takové pojmy, které jsou známé jen úzkému okruhu lidí (jde především o osoby, které se pohybují ve vězeňském prostředí). Konkrétně se jedná o pojmy jako výkon trestu, odsouzené osoby, programy zacházení, penitenciární pro-blematika nebo prizonizace. Popisuje také psychologické a sociální aspekty, se kterými se vězněné osoby setkávají při výkonu trestu odnětí svobody. Problematikou krátkodo-bých trestů se zabývá praktická část diplomové práce. Jako respondenty byli použiti jedinci, kteří byli odsouzeni k výkonu trestu odnětí svobody v trvání do jednoho roku. Informace jsou zpracovávány formou rozhovorů a dotazníkových záznamů (je možno napsat i případovou studii).
|
|
|
Výchovné komponenty trestu odnětí svobody
MERTLOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá procesem nápravy osob ve výkonu trestu. Seznamuje čtenáře ve stručném přehledu s historií i se současným stavem vězeňského systému. Dále charakterizuje nejrůznější komponenty výchovné funkce trestu, kam lze zařadit proces resocializace, rehabilitace, reedukace a mnoho dalších. Proces nápravy se dále zaměřuje na jednotlivé specifické skupiny vězňů, obohacené o standardizované programy zacházení, využívané dnes běžně ve vězeňské praxi. K současnému stavu vězeňského systému přispěla i koncepce českého vězeňství, v níž jsou podrobněji charakterizovány její cíle a důležitost.
|
host ::
RSS.